Ve čtvrtek 28.3. nás v Praze na UMT Bílá Hora přivítala Viktorie Žižkov.
Už od začátku jsme věděli, že na hřišti na Bílé Hoře se vzhledem k malým rozměrům, bude hrát soubojový fotbal. Ten nám dělal velké problémy v rozehře, ve které jsme udělali velký počet chyb. Zároveň chyběl také důraz ve vlastní šestnáctce, ze situací, kdy se nám nepodařilo zabránit hráčům Viktorky zabránit ve střelbě uvnitř vápna, jsme dostávali zbytečné góly, stejně jako ze ztrát v rozehře. Nakonec nás dorazilo ve 30. minutě ještě zranění Kapusty, což zavinilo, že jsme většinu zápasu dohrávali v desíti hráčích, protože jsme neměli ani jediného hráče na lavičce. Po zranění Jareše z 80. minuty jsme zápas dohrávali dokonce v devíti, což nás srazilo jak psychicky tak fyzicky. Zápas musíme rychle hodit za hlavu a pokračovat dál. Stále před sebou máme 11 zápasů, a tak musíme zůstat v psychické pohodě a věřit, že se po návratech zraněných hráčů stav kádru zlepší stejně jako naše hra.
Komentář k utkání: Filip Lámus, hráč U17
